wz

Osobní stránky

První delší láska

Večer někdo zvoní. Mladší z nich mne pozval s nimi na sklenku. Ze slušnosti jsem šla. Celý večer jsme si povídali a okolní svět pro nás přestal existovat.. více>>>

labutě

Tajemství

Heslo:

Romantické povídky

Ptáci v trní

Po rozvodu jsem byla povýšená v práci. Při odpolední jsem musela zamykat a klíče odevzdat na ostraze. Děvčata na mne čekali a já si s nimi dala kávu z automatu. Při ranní jsme se na vrátnici také stavěli na kávu a dal se s námi do řeči i velitel ostrahy. Byl to sympatický muž, zábavný společník, ikdyž byl o mnoho let starší než já.

Jednou mi stále propadávaly mince z automatu. Nabídl mi, že mi uvaří kávu u nich. Přišla mi velice vhod. Chtěla jsem mu to nějak oplatit, tak jsem mu přinesla druhý den zákusek. A tak to šlo pokaždé, když jsem měla ranní. Ani jsem na holky nečekala, šla jsem rovnou n kávu. Povídali jsme si. Bylo s ním moc prima.

Při odpolední směně jsem na něj nečekala, protože měl stálou ranní. Jednou přece jen byl večer v práci. Musel zaskočit za nemocného kolegu. Dali jsme si kávu a povídali si do noci. Zavolala jsem si taxi. Doprovodil ,me až k vozu.Tam mne políbil na tvář. Otočila jsem se a políbila ho na ústa.

Viděli jsme se až v v pondělí odpoledne. Ukazoval mi fotky nové kuchyně. Držel mne při tom v pase. Domluvili jsme se, že přijede ke mne na kávu. Přijel a my jsme si dali kávu. Začali jsme se líbat a milovali se. Nahrála jsem mu oblíbené CD a on mi ho chtěl platit. Nechtěla jsem. Doprovodila jsem ho k zastávce a počkala, až autobus odjede. Přišla jsem domů a věděla jediné - zamilovala jsem se. Bylo mi jasné, že nikdy nebude můj. Má rád svůj klid a ženu chtěl jen jako milenku. Večeře, milování, společná snídaně, ale jen občas.

Když jsem měla svátek, dostala jsem od něj růži. Před vánocemi jsem měla odpolední. Nechala jsem mu dárek na vrátnici u kolegů. K večeru mi volal, děkoval a přál mi k vánoccům. Po vánocích jsme se viděli jen krátce. Dali jsme si kávu a drželi se za ruce. V jeho pohledu bylo vidět, že se do mne zamiloval.

Pak se mi stal úraz. Spadla jsem ze schodů. Měla jsem naštípnutý kotník. Přijel za mnou s bonbonierou. dali jsme si kávu a milovali se. Odjel domů. Po krátkém čase jsem zjistila, že se moje neschopenka protáhne.

Byla jsem těhotná. Rozhodla jsem se dítě nechat. Když nemůžu mít jeho, budu mít jeho dítě. A napořád. Moc jsem se na dítě těšila. Oznámila jsem mu to. Postavil se k tomu čestně. Dítě přiznal, ale že na něj bude platit. O té doby jsme byli jen jednou na večeři. Svého syna viděl až po měsíci, když jsem přišla za děvčaty. Každému to došlo. Syn je podobný otci.